Jak Karel IV. proměnil Prahu v evropskou metropoli: od Starého Města k Novému Městu
Karel IV. po svém nástupu na český trůn usiloval o to, aby Praha odpovídala postavení zemí Koruny české v rámci říše. Roku 1348 založil Nové Město pražské a rozšířil tak sídlo, jehož hospodářským i správním jádrem dosud zůstávalo Staré Město. Změna se netýkala pouze velikosti města, ale také jeho uspořádání a funkcí.
Nově založené čtvrti vznikaly podle promyšleného plánu s širokými tržišti a navazující sítí ulic. Jejich součástí se stalo i Nové Město pražské, které propojilo starší osídlení s novými kostely, kláštery a obchodními prostory. Urbanistická koncepce počítala s růstem obyvatelstva i s potřebami panovnického dvora.
Město jako správní a kulturní centrum
Karlovy stavby a instituce doplnily urbanistické změny. Založení univerzity, rozvoj mostního spojení přes Vltavu i podpora církevních staveb posílily význam Prahy jako místa vzdělání, správy a obchodu. Staré a Nové Město přitom zůstaly samostatnými městskými celky, které se rozvíjely vedle sebe.